Zvoní, zvoní
kdo z vás při tom honí? Read more „Pondělní chvilka poezie“
Zvoní, zvoní
kdo z vás při tom honí? Read more „Pondělní chvilka poezie“
Předevčírem jsem vstal, šel na procházku se psem po okolí, a následně se vrátil k teplu rodinného KRBU. Posadil se, a otevřel knihu. Po hodině čtení mě napadlo, že je škoda, že „nejede“ PRAČKA. Rozdělil jsem tedy prádlo „tmavé od světlého“ a nasytil pračku. Poté ji zásobil pracím gelem (na tu správnou barvu), aviváží, a na patřičný program spustil.
Když už „jela“ a já měl dobrý pocit z dobře odvedené práce, umyl jsem NÁDOBÍ, SPORÁK, trochu ZAMETL. I KOUPELNA nabyla svůj původní glanc. Sotva pračka splnila svůj úkol, dostala nálož druhé hory prádla, tentokrát bílé barvy. Opět se správným práškem. A co bylo dál? Read more „K ČEMU jsou nám SAMICE?“
Je možné, že jste se už díky mým RADÁM dostali do KÝŽENÉ situace. Máte zbalenou SAMICI. Teď si říkáte, že je po důvodech, abyste se vraceli na tento blog. Omyl, PŘÁTELÉ. To je patrně ten pravý důvod, proč se sem vracet! Read more „KDY A JAK KOMUNIKOVAT se samicí“
Uteklo nám zase hodně vody; trochu nestíhám psát příspěvky, je to samé grilování, posedávání na Náplavce a OKUKOVÁNÍ samic 🙂 Na internet se mnohdy dostanu ve stavu, kdy je lepší nic nepublikovat 😀 Inu, zde je příspěvek číslo 3, amigos (mějte na paměti že ženy milují muže kteří mluví cizími jazyky; díky tomu s nimi pak budete v kontaktu i svým jazykem…) Třetí příběh o lichocení samičkám bude, pravděpodobně, kratší, než ten předchozí, ale já vlastně nikdy nevím, kolik „toho“ napíšu…
Někdy se prostě strhne LAVINA, a mé prsty sviští po klávesnici jako „FORMULE JEDNA“ na okruhu v Monte Carlu. Tak jdeme na věc… Read more „Samice touží být osloveny! Příběh 3.“
V minulém článku jsme se dočetli, že SAMICE TOUŽÍ být oslovovány. A jak to dopadlo s tou krasavicí, které jsem lichotil v tramvaji? V otázkách jsou odpovědi. Kromě odpovědí je v otázkách ROZPTÝLENÍ obav CÍLE našeho CHTÍČE = rozptýlení obav SAMIC. Read more „Samice touží být osloveny! Příběh 2.“
Minulý týden jsem měl DOSTAVENÍČKO s jednou kamarádkou. Sedli jsme si spolu NA KÁVU, a ona si postěžovala, že „sehnat chlapa je TĚŽKÉ“. Ano, přátelé, použila slovo „TĚŽKÉ“.
Nedalo mi to, a začal jsem z ní, za nás všechny samce. Loudit informace, týkající se jejího pocitu nedostatku mužů. Aniž by tušila, že hovoří s Švihákem Podolským, specialistou na oslovení téměř jakékoli samice téměř kdykoli a kdekoli; povzdychla si. „Když dnes chlap ženskou prostě NEOSLOVÍ“
No jakože cože? Read more „Samice touží být osloveny! Příběh 1.“
Tvá taktika je neláká?
Zkus tu „Podolského Šviháka!“
Jedu si tramvají, pozoruji potají,
s úsměvem na líci, samice sedící.
A ptám se.
„Proč mi nedají?“
Až si to se mnou, jednou rozdají,
až si se mnou jednou lehnou v lože,
na mou kládu sednou svou frndou neposednou;
budou volat „óóóó můj Ty Bože!“
Není na závadu, číst Švihákovu radu.
Však vyléčí Tvůj splín, jen proměnit radu v čin.
Pak užříš její klín!
Jdi lovit samice! Jsou jich všude tisíce!
Odvaha nezná hranice! Je jenom v Tvé hlavě, zda zvládneš to hravě!
A když pošlou Tě do p*dele? To přebolí.
A stále máš svého přítele; Šviháka z Podolí!
Jako můra k světlu, jsem přitahován k Metru.
Mé dřívější čumění, nahradí teď umění, „balit ženy s elegancí!“
Ne jako ostatní kanci. Teďka já mam svoji šanci!
Balení už jde mi hladce. Šviháka mám za poradce!