Vydal jsem se před Vánoci metrem PŘITÁHNOUT si k sobě nějakou sličnou samičku. Jaký lepší Vánoční dárek si může NEZADANÝ Švihák NADĚLIT, než jízdu v přeplněném předvánočním MHD, s vidinou Vánoc příjemně strávených pod peřinou s opačným POHLAVÍM? ŽÁDNÝ!
Jsem V METRU. No, a jak se tak člověk rozhlíží, je samic na nástupišti více než dost.
Přijel vlak, a zahlédl jsem koutkem oka JI. Odpovídala přesně mému sex-samičímu-symbolu. Nasedl jsem do vedlejšího vagonu, posadil se, a hle – ona sedí proti mně. Sice v jiném vagonu, ale máme dostatečný prostor, abychom na sebe mohli VRHAT odvážné pohledy. A dokonce ÚSMĚVY! JAK DÁL? Read more „Švihákovo „TAJEMSTVÍ“ neboli „Zákon PŘITAŽLIVOSTI““